Víno a vše o něm

Šaramantní nápoj zvaný VÍNO je snad jediný alkohol, který lékaři doporučují, neboť prý prospívá zdraví. Ovšem pouze v omezeném množství.

Skladování vína

Láhve s vínem bychom měli skladovat ve vodorovné poloze, aby korková zátka zůstala vlhká. Jednoduchá vína určená k rychlé konzumaci pokládat nemusíte, zátka během několika měsíců jistě nevyschne a nevyžadují ani jiné zvláštní zacházení. Ovšem ušlechtilá vína, výjimečná svou vůní, chutí a celkovou harmonií, která se téměř nefiltrují a velmi málo síří, vyžadují zvláštní zacházení. Vínu škodí světlo (červená vína blednou, bílá žloutnou), pachy (víno je přejímá), hluk a vibrace. Víno se cítí nejlépe v chladném, vlhkém a tmavém prostředí, tedy ve sklepě. V běžném bytě ovšem místo s takovými podmínkami najdete jen stěží a ukládat zde vína n delší dobu nelze. Řešením je klimatizační box na víno (vinotéka), který je oproti chladničce uzpůsoben na dlouhodobé uchovávání vína. Láhve jsou tu uloženy v různých klimatických zónách - v nejvyšší polici červená vína při 18°C a v nejnižší šampaňské při 6°C.

Sklenice na víno

Chcete-li víno dokonale vychutnat, věnujte pozornost také výběru sklenky. Sklo vinné sklenky musí být čiré, abychom dobře viděli barvu nápoje, a také tenké, aby rty pocítily jeho teplotu. Hrana sklenice nemá být vydutá, ale zabroušená, aby víno plynule sklouzlo na jazyk. Kalich sklenice, ideálně ve tvaru tulipánu, má být dostatečně velký, aby měla vůně prostor se rozvinout. Nožka sklenky by měla být dobře vyvážená, abychom v prstech udrželi celou sklenici i s obsahem. Držet sklenku s vínem za kalich je neestetické a navíc rukou nápoj rychle zahříváme.

Otevírání láhví vína

Vršek lahve bývá opatřen záklopkou, kterou odstraníme nejlépe speciálním ořezávačem. Ten se nasadí na konec hrdla a pak se jím otočí. Ostří umístěné v oblouku nástroje záklopku čistě odřízne. Pokud ořezávač nemáme, pomůžeme si nožíkem nebo zkusíme hledat na boku hrdla proužek s perforací. Postup, při němž se zátka vůbec neodstraní, ale propíchne vývrtkou a při vytahování zátky utrhne, je nekultivovaný. Tomu se raději vyhněte. Dobrá vývrtka zaručí hladké, snadné, elegantní a čisté vytažení zátky z hrdla láhve. Pravidelný konzument vína si asi nevystačí s nejjednodušším typem, který má pouze rukojeť a vřeteno. Ten vyžaduje dostatek zručnosti a zejména síly, abychom zátku zdárně vytáhli. Navíc při prudkém vytažení dochází k náhlému vyrovnání tlaku v láhvi s okolním tlakem a to může vínu uškodit. Vřeteno vývrtky nasaďte kolmo na zátku, aby se zavrtávalo do jejího středu a zátku vytahujte nikoliv prudce, ale pozvolna, aby z hrdla „vyklouzla“.

Ochutnávání vína

Při nalévání uchopíme láhev tam, kde má těžiště (u plné láhve je to uprostřed její široké části) - pak budeme mít manipulaci s ní plně pod kontrolou. Přední etiketa by měla při nalévání směřovat nahoru. Víno naléváme pouze do třetiny obsahu sklenice, výjimkou jsou pouze šumivá vína, kterými můžeme naplnit takřka celou sklenku. Bílá vína musí být dokonale čirá, zatímco červená mohou nést stopy usazenin. K vínu nejprve přivoníme. Veškeré chuťové vlastnosti (ale také chyby) se promítají do jeho vůně. Vnímání vůně si usnadníte, pokud nápojem ve sklenici krátce zakroužíte, neboť provzdušněním buket zesílí. Až se napijete, doušek hned nepolykejte, ale poválejte ho zvolna na jazyku. Chuťové buňky jsou totiž umístěny nejen na jazyku, ale také na patře nebo v hltanu. Každá odrůda vína má svou typickou vůni a chuť. Některá vína voní po melounech, lipových květech nebo mandlích, v jiných cítíme švestky, čokoládu nebo dokonce fialky. Ovšem rozeznat podle vůně a chuti konkrétní odrůdu (nebo dokonce ročník a oblast) dokážou jen opravdoví znalci a milovníci vína.

Dekantace vína

Dekantace neboli slévání je proces, při němž oddělujeme tekutinu od pevných hmot. Milovníci vína tak říkají opatrnému přelévání vína do karafy. Molekuly nesoucí důležité chuťové prvky se tak mohou rychle spojit a kyslíkem a chuť a vůně nápoje se dobře rozvine. Není nutné takto zacházet s každým vínem. Prospívá zejména mladým červeným vínům bohatým na třísloviny a starším vínům s usazeninami. Vína s usazeninami musí být 24 hodin předem postavena do svislé polohy, aby sediment klesl ke dnu láhve. Při přelévání sledujte, kdy se začne tvořit tenký proužek z usazenin. Ty může zachytit dekantační trychtýř s jemným sítkem. Mladá vína se doporučuje dekantovat půl až dvě hodiny před naléváním., robustní vína až 12 hodin předem.

Víno v kombinaci s jídlem

Vybrat k podávanému pokrmu víno, které s ním bude dokonale harmonizovat, není snadné. K bílým masům (ryba, drůbež, plody moře), kozím sýrům nebo zeleninovým salátům se obvykle hodí bílá vína, k červeným masům (hovězí, zvěřina, kachna), játrům, barbecue nebo sýrům s modrou plísní chutnají červená vína. Šampaňská a šumivá vína jsou vhodná jako aperitiv k probuzení chuťových buněk. Nejlepší bude řídit se jednoduchým pravidlem - jak jemná a delikátní je chuť podávaného pokrmu, tak jemnou chuť a vůni by mělo mít také vybrané víno. Pokud např. nalijeme lehké víno k chuťově dominantnímu a ostrému orientálnímu jídlu, ke své škodě jeho chuť prakticky nebudeme vnímat.

Teplota vína

Abychom nápoj dokonale vychutnali, musíme ho podávat dokonale vychlazený na správnou teplotu. Přestože odborníci doporučují pro konkrétní vína různé teploty, obecně lze říct, že šampaňské podáváme vychlazené na 6°C, bílé víno na 12°C a červené víno na 18°C. Aktuální teplotu zjistíte nejsnáze teploměrem - klasickým rtuťovým měříte teplotu přímo ve sklenici, manžetový teploměr se nasadí přímo na láhev (teplota nádoby se ovšem může od teploty obsahu lišit). Víno uchovávané při pokojové teplotě je nutné před podáváním zchladit. Chladit víno můžeme stylově v nádobě naplněné ledem, ve speciální chladící gelové manžetě nebo v chladničce. Počítejte s tím, že při servisu a následném nalévání do sklenic stoupne teplota cca o 2°C, a vychlaďte raději nápoj o něco více, než je doporučeno.