Brambory
Solanum tuberosum…znáte ho?
Jestliže Vám tento latinský název nic neříká, nevěšte hlavu. Český název znát určitě budete. Řeč nebude o nikom jiném než o bramboru obecném. Brambor obecný nebo též hlíznatý hraje v našem jídelníčku nezastupitelnou roli brambor jako hlavní chod, brambor v přílohách, brambor v polévkách nebo brambor v salátech – to jsou jen některé jeho role.
Ztluštělé dužnaté podzemní hlízy jednoleté byliny lilek brambor pochází z jihoamerických And. Jejich kultivace zde začala přibližně před 2000 lety, do Evropy se pak brambory dostaly kolem roku 1560 – nejdříve jako okrasné rostliny. O několik let později je v Anglii sir Francis Blake představil jako nový potravinový zdroj. Do českých zemí se brambory dostaly počátkem 17. století. V dobách hladomoru podporovali jejich pěstování pruský král a braniborský kurfiřt Bedřich Veliký – podle Braniborska získaly brambory i své české pojmenování. Dnes jsou brambory na 7. místě celosvětového žebříčku nejdůležitějších potravin.
Není brambor jako brambor
Barva slupky kulatých, oválných a ledvinkovitých hlíz s bílou až tmavožlutou dužninou přechází podle odrůdy z bělavé, světle žluté a okrové přes růžovou, červenou až po fialovou. Brambory se dovážejí nejčastěji z Francie, Německa nebo Španělska.
Rané odrůdy brambor je potřeba co nejrychleji spotřebovat, ty pozdní lze skladovat i několik měsíců v suchém a chladném sklepě, který je chráněn před denním světlem a mrazem. Jestliže by brambory nebyly uchráněny před denním světlem, začal by se v jejich hlízách tvořit jedovatý solanin, který se projevuje zelenými skvrnami. Umytím, oloupáním a vařením se jeho obsah významně sníží – zelené části by se ale určitě měly vykrojit. Jestli jsou ale skvrny rozsáhlejší, tak je lepší brambor vyhodit.
Využití v kuchyni
Brambory dobře zasytí díky vysokému podílu sacharidů. Obsahují také řadu živin, minerálních látek a vitamin C. Pomáhají snižovat krevní tlak, regulují hospodaření organismu s vodou, podporují metabolismus a posilují srdce a krevní oběh.
Vařené ve slupce i oloupané jsou výbornou přílohou k nepřebernému množství pokrmů. Podávají se zapečené se smetanou, doplněné zeleninou, masem, vejci, sýry – co kdo má rád. Z brambor se dále připravují knedlíky, noky (kdo by neznal rozdíl:)), krokety či placky. Syrová nastrouhaná hlíza tvoří základ pro výborné bramboráky nebo chlupaté knedlíky. S bramborami ladí čerstvé bylinky i různé druhy koření.
Batáty a topinambury – znáte je?
Batáty neboli sladké brambory pochází ze Střední a Jižní Ameriky. Obsahují celou řadu cenných látek včetně karotenu. Botanicky nejsou s bramborami příbuzné, ale zpracovávají se stejným způsobem.
Topinambury neboli židovské brambory zastávaly významnou pozici až do 18. století, kdy je nahradily právě brambory. Díky vysokému obsahu cukru se hodí pro výrobu sirupů, fruktózy a alkoholu. Lze je jíst syrové nebo ve formě salátu. Oloupaný a podušený se hodí jako lehká příloha a ke smažení.
Jiný kraj - jiný název
Skoro každý kraj má své vlastní označení pro brambor. Můžeme se setkat s názvy jako: zemáky, zemská jablka, erteple (oblast Sudet), kobzole (Lašsko, Valašsko), jablóška, zemčátka (používala M. D. Rettigová), krumple (oblast Drahanska), grule, bandory, arteple (Kyjovsko), zemák (Valašsko, Haná), źymńok (v lašských dialektech) nebo grumbíry (moravské Slovácko).
Rodinný recept na tradiční bramborový salát
Množství brambor si každý určí sám podle toho, kolik salátu chce připravit. Brambory by měly být stejně velké, aby se stejnoměrně vařily. Brambory vaříme ve slupce (nesolíme je), dáme chladit a poté oloupeme. Společně dáme vařit mrkev a celer.
Až je vše chladné, tak pokrájíme na kostičky. Pak přidáme okurku a hrášek. Dochutíme tatarkou, solí, pepřem, kremžskou hořčicí a vodou z okurek. Dochucujeme dle chuti.
